Potřeba relaxace aneb proč je dnes důležitější než kdy dřív

Skutečná relaxace, ta, během které máme stav klidné mysli a těla bez napětí, je zásadní pro naše zdraví a vnitřní pohodu. Ale dnešní doba tomu nenahrává, dennodenní stres, úkoly ze všech stran, člověk pak „něco tak zbytečného, jako je relaxace“ vypouští ze svého života, protože na to není čas.

O stresu a jeho významu jsme se už opakovaně bavili. Takže víte, jak negativní vliv na náš život má. A ač je jeho jistá a přiměřená dávka potřeba, abychom se dokázali postavit výzvám, které život přináší, je-li ho příliš mnoho a po dlouho dobu, může vést k příznakům podobným nemoci – ono to totiž ve své podstatě nemoc je.

Chceme-li se tedy naučit relaxovat a odbourat stres z našeho života, je třeba najít jeho příčinu. Jak jsme si řekli už v posledním článku o mindfulness, když se naučíme rozpoznávat signály našeho těla, snadno pak přesně určíme, kdy u nás stres začíná a tím pádem je snadné odvodit i jeho příčinu.

Projevy máme:

• Fyzické: zrychlený puls, pocení, svalové napětí…
• Emoční: úzkost, pocit beznaděje..
• Změny v chování: zvýšená agrese, potřeba si zakouřit, dát si skleničku…

Cílem tohoto článku je ukázat, že každý relaxaci ve svém životě potřebujeme a že to není tak promarněný čas, jak se nám snaží dnešní hektická doba namluvit.

Potřeba relaxace

Soustředěná a vědomá relaxace je něco, co je pro náš život naprosto nezbytné. Je to nástroj, který nám pomáhá zachovat si fyzickou i duševní pohodu. Díky ní se nám daří vyvažovat negativní dopady stresu na naše zdraví. Ať už zvolíme jakoukoliv formu vědomé relaxace, meditaci, vizualizaci, či třeba jen masáž, pomůže nám to uklidnit naši mysl tím, že ji zbavíme obtížných myšlenek a tím i uvolníme tělo.

Ne každý si to uvědomuje, proto je potřeba zdůraznit a připomenout, že pravá vědomá relaxace má pro naše tělo mnoho fyziologických přínosů, pomáhá snižovat tlak, zpomaluje stárnutí mozkových buněk, pozastavuje ztrátu paměti související s věkem…

V článku o stresu i co je mindfulness jsme se setkali s reakcí na stres „útěk a útok“. Když tělo po takové stresující situaci odpočívá, nastupuje opačná reakce „odpočívej a zažívej“.

Prostřednictvím dechových a relaxačních cvičení (o dechu už jsme se taky bavili – vidíte, jak vše souvisí se vším?) se můžeme naučit přirozené reakce vědomě vypínat a ovládat.

Opakování = matka moudrosti

Dovolte mi se zase vrátit ke stresu. Může se zdát, že se vše točí kolem něj a ono to tak skoro v dnešní době je. Jen si zapátrejte v paměti, kolikrát jste vy sami za poslední týden řekli, nebo pocítili, že se vás stres zmocňuje.

Už samotné slovo stres v nás probouzí negativní emoce. Přece jen je to stav, ve kterém čelíme většímu tlaku, než jsme schopni zvládat, ať už fyzicky, psychicky nebo emočně. Na druhou stranu je ale třeba si uvědomit, že pro každého z nás existuje optimální úroveň stresu. Je-li to přiměřené množství, jeho působní na naše tělo je pozitivní – jsme díky tomu aktivnější, cítíme výzvu, motivaci, nic a nikdo nás nemůže zastavit. Problém je, že většina z nás tuto optimální hranici hluboce překračuje. Z pozitivního dopadu na naše tělo se tak stává negativní, o jehož vlivech a dopadech jsme se bavili výše. A když jsem psala, že dlouhodobý neúměrný stres může vést k příznakům nemoci, nekecala jsem. Nedostatek energie, bolesti hlavy, nespavost, ztuhlost, nechutenství, deprese… to vše a mnoho dalšího může mít na svědomí právě život v dlouhodobém stresu.

Každý jsme jinak odolný, proto nelze určit optimální hranici stresu. Co je pro jednoho jen horší den, může pro druhého být stresová situace daleko za hranou. Navíc člověk má tendence si stres vytvářet sám (ano, jako by nestačily všechny vnější podměty, náš mozek se rozhodne, že tomu ještě přidá) – neopodstatněné pocity nejistoty v nás vyvolávají pocity, že nejsme schopni se vyrovnat se změnami.

Dobrá zpráva ale existuje – co si dokážeme sami vytvořit, to si dokážeme i sami odstranit.

Představte si, že potřebujete dát novou strunu do kytary a naladit ji. Když necháte strunu volnou, nehraje, když ji moc utáhnete, praskne vám. A stejně je to i s optimální úrovní stresu – když nemáte žádný, nemáme žádnou motivaci, co dělá přílišná úroveň jsme si teď řekli. Proto se společně pokusíme najít správné napětí a tím náš osobní stroj naladit na tu správnou notu.

Než se s vámi pro dnešek rozloučím, mám tu pro vás ještě jeden úkol.

Chvilka pro sebe

Dejte sami sobě slib, že se minimálně jednou denně pokusíte najít si čas na vědomý odpočinek. Ideální by bylo, aby to bylo každý den ve stejný čas, snadněji se vám tak vytvoří návyk (o vytváření návyků a nových mozkových spojích už si brzy povíme více) a relaxace se tak stane přirozenou součástí vašich dnů.

Najděte si místo, kde se cítíte dobře a kde vás nikdo nebude rušit. Pokud jste začátečník, dopřejte si deset minut vědomého dýchání. Pokud už máte s meditacemi zkušenosti a víte, co na vás funguje, věnujte se tomu. Důležité je dopřát tělu možnost zrelaxování a nabrání nových sil. Pokud nevíte, kde začít, doporučuji pročíst si článek o dechu, ten je pro začátek a pro váš nový závazek k sobě samým nejlepším startem.

Postupem času vás naučím i další techniky a praktiky, ale dejte si ten čas a pojďte se mnou krůček po krůčku.