Odvrácení negativního sebepojetí

Na úvod malá organizační změna – místo soboty budou články vycházet v neděli. Články o mozku mi přijdou jako takové hlavní, a tak chci, aby tady měly delší působení a nezapadly hned 😊

Dneska s vámi chci probrat sebepojetí.

Sebehodnocení vychází z našeho vnitřního dialogu. Jedná se o slova, která používáme, když mluvíme sami k sobě. Tato slovo vytvářejí a odrážejí naše emocionální stavy. Negativní promluva k sobě samému se obvykle skládá z polopravd a iracionálních myšlenek. Tento toxický koktejl vede k tomu, že si opakovaně vytváříme negativní emoce – pesimismus, vina, strach, různé úzkosti.

Zamyslete se, jak sami k sobě přistupujete. Odmítavý přístup k sobě samému nám velmi škodí, protože drastiky omezuje naše schopnosti. Paradoxem je, že snadněji a okamžitě si všimneme, když o nás negativně mluví druzí, ale vlastní, mnohdy toxický, přístup sami k sobě si neuvědomujeme. Prvním krokem, jak zvrátit negativní sebepojetí tedy je, uvědomit si, že se ho dopouštíme. Vždy mějte na paměti, že sami o sobě a k sobě máte mluvit tak, jak si přejete, aby k vám a o vás mluvili druzí.

Je důležité si uvědomit, že sebekritika často neodpovídá skutečnosti, ale jedná se o náš subjektivní obraz a doraz situace. Pokud uvěříme, že naše schopnosti, náš výkon, naše výsledky, cokoliv.. jsou špatné, možná jsme na sebe jen příliš tvrdí a přehnaně kritičtí. Jakmile tyto pochopnosti o sobě ucítíte, zaměřte se na své dobré vlastnosti, na své úspěchy, na co jste pyšní. Pomůže vám to udržet pozitivní perspektivu.

Chcete-li své negativní myšlenky a postoje lépe pochopit, zapište si je. Jednak vám dají zpětnou vazbu a vy v nich možná najdete zdroj, společný jmenovatel, nebo si jen uvědomíte, že býváte kritičtější například po ránu. Věnujte zápisu dostatek času a napište tam skutečně vše negativní, co se vám o sobě honí hlavou. Jakmile budete mít pocit, že je vše napsáno, každou negativní věc nahraďte pozitivní.  Vyvarujte se ukvapených závěrů o soudech ostatních. Teď je jedno, jak vás vidí druzí, respektive jak si myslíte, že vás druzí vnímají. Jde o to zbavit se vlastního vnitřního sabotéra, co vám podráží sebevědomí, našeptává lži a nutí vás zpochybňovat sebe samé.

Účinnou metodou je také to, že když se přistihnete při sebekritice a negativních myšlenkách, položíme si otázku: „Co bych řekl/poradil, ve stejné situaci nejlepšímu příteli?“. Plno z nás umí skvěle poradit a pomoci lidem ve svém okolí, ale sami sobě dobré rady dát neumíme.  Uvědomte si, že jste lidská bytost, která mě někdy právo chybovat, učit se z omylů. To ovšem není důvod se trestat negativním přístupem sami k sobě. Můžete mít milující rodinu, plno přátel, ale ve finále jste tu sami se sebou a budete až do posledního dechu, tak by to chtělo chovat se k sobě s láskou, úctou a věřit si. Nemůžete po druhých chtít, aby o vás mluvili hezky, když to sami sobě nedopřáváte.

Jak dosáhnout větší sebeúcty

Dosáhnout větší sebeúcty vyžaduje úsilí, ale vyplatí se to. Jakmile si totiž sami sebe budeme více vážit, začneme se cítit mnohem lépe. Vemte si sešit a rozdělte ho na několik sekcí. Může se jednat například  o:

•                Věci, které jsem dokázal a jsem na ně hrdý
•                Co mě v mém životě dělá šťastným
•                Líbí se mi na mně

Fantazii na sekce se meze nekladou. Důležité je, abyste měli zápisník vždy po ruce a mohli jednotlivé sekce průběžně doplňovat. Cílem jsou 3 pozitivní zápisy každý den.