Zlepšení mozkové produktivity aneb pracujeme chytře, ne tvrdě

Teď, když jsme se seznámili se základními faktory, které nejvíce ovlivňují náš mozek, můžeme se začít soustředit na to, jak každý den prožívat lépe a jak postupně zvyšovat svou produktivitu.

Představte si svět, ve kterém osmihodinovou práci zvládnete za šest hodin. A nemyslím nárazově, ale aby to byl normální stav, nový standard.

Jsou dny, kdy je to hračka, ale taky jsou dny, kdy nám sebere osm a více hodin udělat práci, která je na šest.

ENERGIE X ČAS

Hodnota toho, co děláme, se neurčuje na základě hodin strávených za stolem. Mnohem podstatnější a důležitější je energie, kterou do toho věnujeme. Proto není vždy úplně moudré zaměřovat se na čas, ten není v naších silách ovlivnit. Pozornost si tedy zaslouží něco, co ovlivnit můžeme, a to je naše energie. Sportovci to většinou vědí, ale my, kteří používáme jako hlavní sval náš mozek, na toto občas zapomínáme.

Přepracování ohrožuje naše zdraví a duševní pohodu, a to se ukazuje na kvalitě naší práce. Po šedesátihodinovým pracovním týdnu může vaše energie klesnout natolik, že se vaše průměrná produktivita může dostat do záporných čísel.

PRODUKTIVITA X EFEKTIVITA

Chcete-li být produktivnějším, klíčem k úspěchu je umět si zorganizovat nikoliv tedy čas, ale energii. Čas je v tomto případě nutný pro její obnovení. Abyste byli efektivnější, musíte také zajistit, abyste pracovali na úkolech, které generují největší hodnotu.

Efektivita – produktivita – zaneprázdněnost

Věřím, že všichni znáte význam těchto slov, ale asi by nebylo od věci se na ně podívat

Zaneprázdněnost je nepřetržitá práce, ale jen málo hotového

Produktivita je mnoho hotového, ale ne nutně toho nejdůležitějšího

Efektivita je správné množství energie strávené na těch správných věcech

Jak to tedy udělat, abychom pracovali chytřeji a efektivněji? Mám pro vás návod v několika bodech.

1.  zjistěte, co chcete

Prvním, co musíte udělat je zjistit, co vlastně chcete. Spojitost mezi tím, co chceme dělat a co skutečně děláme, je příliš často narušena.

Mám tady pár otázek, které vám pomohou, pokud sami nevíte, co chcete:

§  Co chci dělat za 3 roky?

§  Kde chci být koncem tohoto roku?

§  Co ve mně probouzí nadšení?

2. uplatňujte pravidlo 80:20

Pravidlo 80:20 se běžně používá k vysvětlení nerovnoměrného rozložení a je odvozeno od pozorování italského ekonoma V. Pareta, který před více než sto lety poukázal na to, že italské půdy patří pouhým 20 % obyvatelstva.

Toto pravidlo se ukázalo být platné v mnoha případech a používá se v nejrůznějších oblastech.

Malé příklady z praxe:

Prodáváte-li nějaký produkt, pak 20 % zákazníků vám přináší 80 % zisku. A naopak, zbylých 80 % zákazníků tvoří 20 % zisku.

V každodenním životě to lze vidět takto: pouze 20 % všeho, co uděláte, je důležité a tvoří 80 % výsledků. Zbylých 80 % vaší práce tvoří jen 20 % výsledků.

Tim Ferrisa řekl, že zaneprázdněnost je jen forma mentální lenosti.

Zkuste se nad svým životem zamyslet z tohoto matematického hlediska, jsem zvědavá, k čemu dospějete.

3. pracujte více na úkolech s vysokou hodnotou a méně na úkolech s nízkou hodnotou

Základem chytré práce je udržet si směr, bez ohledu na to, jak silné cítíte nutkání reagovat na nové podněty.

Toto je věc, se kterou má plno lidí problém (patřím mezi ně) a v dnešní době je to ještě horší, protože obecně udržování pozornosti dostává docela zabrat. Představte si, že pracujete a přijde vám mail, zpráva… Plno lidí na to okamžitě reaguje a rozdělanou práci nechává být. Změní směr svého zaměření, dají energii jinam a pak se diví, že pracují tolik hodin, ale výsledky tomu neodpovídají.

Proto je důležité předchozí pravidlo a stanovit si, které úkoly jsou s vysokou hodnotou a ty vyřešit jako první. Věnovat se jim a odolat nutkání přeskočit jinam.

4. zorganizujte si energii

Když už víte, jaké jsou vaše nejdůležitější úkoly pro daný den, můžete se zaměřit na to, jak využít mozek, aby vám je pomohl zvládnout co nejrychleji. Klíčové, když chceme zvýšit svou produktivitu, je lépe si zorganizovat mentální energii a naučit se lépe soustředit svou pozornost.

POZORNOST X MENTÁLNÍ ENERGIE

Mentální energie

Mentální energie je v podstatě vaše duševní síla nebo kapacita vykonávat kognitivní činnosti. Zahrnuje schopnost soustředit se, analyzovat, rozhodovat se a řešit problémy. Podobně jako fyzická energie, i mentální energie může být vyčerpaná, a proto je důležité ji pravidelně obnovovat například spánkem, relaxací, zdravou výživou a cvičením. Bez dostatečné mentální energie se můžete cítit unavení, podráždění a neschopní efektivně pracovat nebo se učit.

Pozornost

Pozornost je schopnost zaměřit se na konkrétní úkol nebo podnět a ignorovat ostatní rušivé faktory. Pozornost je součástí mentální energie, ale lze ji trénovat a zlepšovat nezávisle. Kvalita vaší pozornosti ovlivňuje, jak efektivně dokážete zpracovávat informace a plnit úkoly. Rozděluje se na několik typů, včetně selektivní pozornosti (zaměření na jeden podnět), udržované pozornosti (dlouhodobé zaměření) a rozdělené pozornosti (schopnost zvládat více úkolů najednou).

Klíčové rozdíly

§  Rozsah: Mentální energie je širší koncept zahrnující celkovou kognitivní kapacitu, zatímco pozornost se zaměřuje na schopnost soustředit se na specifické úkoly.

§  Obnovitelnost: Mentální energie je omezený zdroj, který je nutné obnovovat odpočinkem a zdravým životním stylem. Pozornost je více o efektivním řízení tohoto zdroje.

§  Trénovatelnost: Pozornost lze trénovat a zlepšovat například prostřednictvím meditace a mindfulness technik, zatímco mentální energie je více ovlivněna fyzickým a duševním zdravím.

Být produktivní je jako zapálit oheň… pomocí slunce

Zkoušeli jste někdy jako děti něco zapálit pomocí lupy a slunce? Na tomto příkladu lze krásně ukázat rozdíl mezi mentální energií (tu představuje slunce) a pozorností (v našem případě lupa). Energie bez zaměření je stejně bezcenná jako zaměření bez energie. Takže, pokud chcete ze svého mozku dostat co nejvíce, musíte znát tyto dvě věci:

§  Kdy máte nejvíce energie

§  Jak nejlépe zaměřit pozornost

Vaše nejlepší tři hodiny mentální energie

Jak dobře se znáte? Víte, kdy máte nejvíc energie, kdy nejbystřejší hlavu a kdy to s vámi nestojí za nic? Podle Michaela Breuse existují 4 typy lidí, v závislosti na tom, jaké jsou jejich denní rytmy. Připravím test a dám vám ho sem, abyste zjistili svůj typ, pokud ho ještě neznáte – dost to totiž pomůže a usnadní vám to práci.

Ať už je váš denní rytmus jakýkoliv, čím více ho berete v potaz, tím produktivnější jste.

Dělejte si častější přestávky

Aby to nebylo ale vše tak snadné, vaše energie během dne navíc kolísá v devadesátiminutových cyklech. Pro efektivnější práci je tedy nutné, abyste si, minimálně, jednou za tento cyklus udělali pauzu a dopřáli mozku odpočinek.

Oblíbená metoda Pomodoro pracuje s pětiminutovými přestávkami na každých 25 minut práce a s jednou delší přestávkou po každých dvou hodinách práce. Ale všichni jsme individuální a nic není striktně dané, když budete poslouchat své tělo, brzy přijdete na to, co vyhovuje právě vám, ale pro začátek tady mám pár rad a tipů:

§  Udělejte si minimálně jednu přestávku dopoledne a jednu odpoledne. Přistihnete-li se, že nad něčím sedíte víc jak dvě hodiny, dejte si pauzu hned.

§  Dejte si přestávku na oběd.  Váš mozek potřebuje výživu, aby mohl fungovat, tak mu dejte to správné palivo. Zkuste se během obědu věnovat jen obědu, ovědomém jídle jsme mluvili minule a když se jí, tak se jí.

§  Při přestávce jen neseďte, ale projděte se, napijte se, pokud můžete, dopřejte si čerstvý vzduch (i kdyby jen u otevřeného okna), můžete také zkusit rychlou meditaci, kterou už jste se tady naučili.

Využívejte termíny

Proč jsou přestávky dobré pro produktivitu? Podle „Parkinsonova zákona“ mají úkoly tendenci trvat tak dlouho, jak dlouho jim určíme… Takže řekneme-li o něčem, že nám to zabere týden, týden to skutečně zabere. A přestávky vytvářejí určité termíny.

Proto vždy při plánování dobře zvažte, kolik čemu vyhradíte času a zda je rozumné něco protahovat a odkládat. Neříkám, že nejsou věci, co nepotřebují čas a že je dobré vše urychlovat, jen se to chce zamyslet, zda skutečně tenhle úkol potřebuje týden, nebo zda by se nedal zvládnout za 4 dny.

Termíny podněcují naši orientaci na cíl, díky tomu rozdělujeme úkol na menší části. Tím se vytváří pocit naléhavosti, který podporuje vytváření noradrenalinu, neurotransmiteru, což pomáhá mozku se soustředěním.

Když znáte toto tajemství, můžete ho využít k vlastnímu prospěchu a nastavit si své vlastní termíny.

Ufff, dneska jsem se docela rozepsala, čeká nás ještě jeden bod, který je ale taky docela obsáhlý a protože vás učím, že si to chce dělat pauzy, rozdělím toto téma na dva články. Než se s vámi ale pro teď rozloučím, dám vám sem jedno cvičení. Jedná se o trénink prefrontální kůry, který můžete dělat kdykoliv a kdekoliv.

1.      Určitě si 4 čísla. Například 1 3 8 7. Berte je jako samostatná čísla, ne jako jedno číslo 1387.

2.      Zpaměti ke každému číslu přičtěte 1.  Z našeho výchozí 1 3 8 7 se  tak stane 2 4 9 8.

3.      Proces si v hlavě zopakujte. Z 2 4 9 8 máme rázem 3 5 0 9.

4.      A teď si vyberte jiná čísla, třeba 3 6 1 2 a celé to zopakujte.